|
Koukám se znovu
na snímek těla,
který jsi nevědomky
zapomněla
v paměti mého mobilu.
Žhnu jako sele na grilu
a podlévám se vlastním potem,
kulatý dvorec s tmavým hrotem
mě žene na kraj extáze
a hebká kresba bílé pleti
okolo bradavky
mé stětí
dokončí nejsnáze.
Jo, jsem z toho snímku celý sťatý,
tvé tělo lákavé
a nehyzděno šaty,
hlavu jsem zahodil
do kouta ložnice
a s ní tam odlétly
i zbytky zdravé mysli,
však ač bych tedy neměl
vnímat svými smysly,
z tvé nahé krásy
mi šedne sítnice.
Z tvé nahé krásy,
krásné nahoty.
Podívej přece,
jsi to ty!
|
